Nízký Dunaj omezuje jaderné elektrárny i průmysl

Rekordně nízká hladina Dunaje už mění provoz energetiky i průmyslu ve střední a jihovýchodní Evropě. Rumunsko vyhlásilo na celý srpen celostátní stav nouze a po odstavení jednoho bloku elektrárny Cernavoda se snaží výbuchem a umělou překážkou přivést k areálu více chladicí vody. Automobilky Dacia a Ford souhlasily s přerušením výroby do 19. srpna. Maďarský Paks mezitím pracoval v pondělí jen na zlomku běžného výkonu a země omezila elektrickou nákladní dopravu ve špičce. V Srbsku klesla výroba vodní elektrárny Železná vrata přibližně na pětinu.

Dlouhé sucho posunulo říční minima už na léto

Za problémy stojí dlouhotrvající sucho a opakované vlny extrémních veder. Na většině toku Dunaje se hladina dostala na rekordní minima a výraznější déšť se v nejbližších dnech ani týdnech neočekává. Region navíc čekají denní teploty přesahující 38 stupňů Celsia, které současně zvyšují spotřebu vody a elektřiny.

Hydrolog Adam Vizina v rozhovoru pro Český rozhlas Plus upozornil, že nízké stavy přicházejí dříve než v minulosti. „Kdysi byla minima převážně na přelomu září a října, ale teď k tomu dochází na konci července a začátkem srpna,“ uvedl.

Nízký Dunaj zasahuje energetiku dvěma způsoby: vodním elektrárnám chybí průtok, zatímco jaderné elektrárny Paks a Cernavoda potřebují říční vodu k chlazení.

Rumunská armáda otevřela vodě cestu ke Cernavodě

V Rumunsku odtékala velká část vody ramenem Bala do ramene Borcea, zatímco Starým Dunajem jí proudilo příliš málo. Armáda proto asi 50 kilometrů proti proudu od elektrárny odpálila skalní výchoz, který odkryla nízká hladina. Ministr obrany Radu Miruta označil operaci za úspěšnou.

Plán počítá také s přemístěním suti a potopením čtyř člunů naložených kamením a dalším materiálem. Vzniklá překážka má částečně omezit odtok ramenem Bala a zvýšit hladinu Starého Dunaje o deset až 12 centimetrů. Pokud přesměrování vody nebude fungovat, mohla by se elektrárna podle Miruty do čtvrtka úplně zastavit.

Cernavoda běžně zajišťuje přibližně pětinu rumunské výroby elektřiny a veškerou chladicí vodu čerpá z Dunaje. Jeden její blok už byl odstaven a zařízení pracuje zhruba na polovině obvyklé kapacity. Po krizovém jednání se zástupci energeticky náročného průmyslu oznámil úřadující premiér Ilie Bolojan přerušení výroby v závodech Dacia a Ford; podobné kroky mají podniknout i další firmy.

Paks udržel poslední turbínu, Maďarsko však šetří

Maďarsko v pondělí těsně odvrátilo úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny. Čtyřreaktorový Paks, který běžně vytváří téměř polovinu elektřiny vyrobené v zemi a pokrývá asi třetinu její spotřeby, dodával pouze 240 megawattů místo obvyklých 2000 megawattů.

Premiér Péter Magyar uvedl, že technici dokázali dočasně udržet v provozu poslední turbínu. Vláda požádala domácnosti o dobrovolné úspory a velké průmyslové odběratele o omezení spotřeby, zejména mezi 17. a 22. hodinou. Dekret zároveň umožňuje zavést pro velké průmyslové a obchodní zákazníky povinná omezení. Elektrické nákladní vlaky nesmějí ve špičce jezdit.

Pro Maďarsko výpadek Paksu znamená větší závislost na dovozu elektřiny a obnovitelných zdrojích právě v době, kdy vedra zvyšují poptávku.

Srbsko vyrábí na Dunaji jen část běžného výkonu

Sucho zasáhlo také Srbsko, kde vodní elektrárna Železná vrata pracovala v pondělí přibližně na pětině kapacity. Premiér Djuro Macut svolal mimořádné jednání a vyzval obyvatele, aby omezili používání velkých domácích spotřebičů, například klimatizací.

Situace ukazuje, že nízký stav jediné řeky může současně omezit několik různých zdrojů elektřiny i průmyslovou výrobu. Pro české odběratele to automaticky neznamená nedostatek proudu, propojená evropská síť ale znamená, že omezení výroby v regionu může zvýšit potřebu přeshraničních dodávek a úspor.

Měly by státy při podobném nedostatku vody přednostně omezovat průmysl, dopravu, nebo spotřebu domácností? Podělte se o svůj názor.