Americké ministerstvo financí zajišťuje chod federální vlády mimo jiné vydáváním státních dluhopisů, které kupují domácí i zahraniční investoři. Právě cena tohoto financování nyní citelně roste: výnos třicetiletého amerického dluhopisu se zkraje týdne zvýšil na 5,327 procenta, nejvýše od roku 2007. Při aukci v předchozím týdnu přitom ministerstvo stejné cenné papíry prodalo s výnosem 5,216 procenta, nejvyšším od srpna 2001. Nad 4,7 procenta se dostal také výnos desetiletého dluhopisu, který globální investoři pozorně sledují jako základní měřítko ceny peněz.
- Výnos třicetiletého amerického dluhopisu vzrostl na 5,327 procenta.
- Federální deficit USA dosáhl za prvních deset měsíců fiskálního roku přibližně 1,8 bilionu dolarů.
- Úroky z veřejného dluhu už ve fiskálním roce činily 1,17 bilionu dolarů, meziročně o 15 procent více.
- Zahraniční investoři podle červnových dat drželi americké dluhopisy asi za 9,3 bilionu dolarů.
Vyšší inflace se spojuje s rostoucí nabídkou dluhu
Dluhopisy mají pevně stanovenou nominální hodnotu a jejich tržní cena se pohybuje opačně než výnos. Když investoři požadují vyšší zhodnocení, cena již vydaných bondů zpravidla klesá a vláda musí nové závazky nabízet za méně příznivých podmínek.
Současný výprodej na globálním dluhopisovém trhu živí obavy z inflace a dalšího přílivu nových emisí. Růst cen ropy kvůli válce v Íránu vyvolává nejistotu, zda cenové tlaky nepřetrvají a zda centrální banky dostanou prostor ke snižování sazeb.
U dlouhodobých amerických bondů se však přidává hlubší rozpočtový problém. Celkový dluh USA se blíží 40 bilionům dolarů a vláda musí na trh umisťovat velké objemy nových cenných papírů. O peníze investorů zároveň soutěží firemní obligace, včetně dluhů technologických společností financujících infrastrukturu pro umělou inteligenci.
Vyšší výnosy znamenají, že nové půjčky i refinancování splatného amerického dluhu budou dražší, a úroky tak mohou ukrajovat stále větší část federálního rozpočtu.
Podle údajů agentury Bloomberg dosáhly úrokové náklady v probíhajícím fiskálním roce 1,17 bilionu dolarů. To je o 15 procent více než o rok dříve. Pro Washington to znamená méně prostoru pro jiné výdaje, případně potřebu financovat ještě hlubší deficit dalším dluhem.
Soukromí investoři požadují za dlouhou splatnost vyšší cenu
Mění se také okruh kupců. Americká centrální banka upozornila, že státní dluh ve větší míře přebírají soukromí investoři namísto dříve dominantních institucionálních hráčů. Tito kupci bývají citlivější na cenu a za dlouhou splatnost požadují vyšší úrok. Barclays odhaduje, že tato změna přidala během uplynulé dekády k výnosu třicetiletých dluhopisů zhruba 90 bazických bodů.
Zahraniční poptávka přesto nezmizela. Investoři mimo USA drželi podle červnových údajů ministerstva financí dluhopisy přibližně za 9,3 bilionu dolarů, meziročně o 2,3 procenta více. Čína však své portfolio snížila o více než 13 procent na nejnižší úroveň od roku 2008; podíly omezily také Japonsko a Británie.
Dolar zůstává dominantní rezervní měnou, ale jeho postavení už samo o sobě nezaručuje, že investoři budou americké vládě půjčovat levně bez ohledu na rozpočtový vývoj.
Dražší americké peníze se promítají do celého světa
Výnos desetiletého amerického dluhopisu slouží na finančních trzích jako orientační bezriziková sazba. Od ní se odvíjí oceňování firemních bondů, akcií, nemovitostí a dalších investic. Pokud bezpečné americké papíry nabízejí vyšší návratnost, investoři mohou požadovat více také u rizikovějších aktiv.
To může znamenat nižší ceny existujících dluhopisů, dražší úvěry a tlak na akcie společností, jejichž hodnota stojí především na očekávaných budoucích ziscích. Pro české investory by se tento mechanismus mohl projevit zejména ve fondech a portfoliích s americkými dluhopisy nebo růstovými technologickými tituly. Nejde tedy jen o rozpočtovou starost americké administrativy, ale o změnu globální ceny kapitálu.
Považujete růst amerických výnosů za varování před hlubším dluhovým problémem, nebo za běžné přecenění rizika? Podělte se o svůj pohled.
