Německo během léta 2026 zaznamenalo přibližně 14 tisíc úmrtí spojených s vedrem, ukázal ve čtvrtek odhad Institutu Roberta Kocha. Asi 9 600 z nich připadlo na jediný týden na konci června, kdy teploty v zemi překračovaly 40 stupňů Celsia. Největší podíl zemřelých tvořili lidé starší 75 let. Výsledky přicházejí po sérii evropských vln veder, během nichž se s teplotou nad 40 stupňů alespoň jednou setkali obyvatelé oblastí s celkem 80 miliony lidí. Němečtí politici nyní požadují rozsáhlejší opatření pro přizpůsobení země měnícímu se klimatu.
- Německý odhad 14 tisíc úmrtí překonal 8 900 případů evidovaných za rok 2018.
- Teplotám nad 40 stupňů bylo od poloviny června do poloviny srpna vystaveno 80 milionů Evropanů.
- Ve Španělsku bylo od 1. června evidováno téměř 4 500 úmrtí spojených s vedrem.
- Němečtí ministři navrhují změny územního plánování, stavebních předpisů i pracovního práva.
Rekordní začátek léta zasáhl velkou část Evropy
Letošní mimořádné teploty se začaly naplno projevovat v polovině června. Podle unijní služby Copernicus Climate Change Service zažila západní Evropa v roce 2026 nejteplejší zaznamenaný začátek léta, přičemž období června a července dosáhlo rekordní úrovně.
Analýza agentury AFP založená na denních maximech Evropské observatoře pro sucho a populačních údajích Společného výzkumného střediska EU ukázala, že přes 40 stupňů bylo alespoň jednou v oblastech obývaných 30 miliony lidí ve Francii, 23 miliony ve Španělsku a po osmi milionech v Německu a Itálii.
Teploty nad 35 stupňů zasáhly regiony, ve kterých žije přibližně 490 milionů lidí, tedy 80 procent obyvatel Evropy.
Vedro se neomezilo jen na jih kontinentu. Teploty přes 35 stupňů se objevily také v zemích, které bývají extrémnímu horku vystaveny méně často, včetně Británie, Belgie, Nizozemska a Polska. V řadě zasažených míst přitom nejsou klimatizací vybaveny ani některé nemocnice, školy či pečovatelská zařízení.
Dlouhé období vysokých teplot doprovázelo sucho, požáry a nižší zemědělské výnosy. V Německu klesla také hladina významných řek využívaných pro nákladní dopravu. Pro české čtenáře je podstatné zejména to, že se vysoké teploty týkaly i střední a severozápadní Evropy: potřeba ochlazování budov a ochrany zranitelných lidí proto není pouze otázkou tradičně teplejších částí kontinentu.
Červnový týden soustředil většinu německého odhadu
Institut Roberta Kocha ve čtvrtek zveřejnil odhad přibližně 14 tisíc německých úmrtí spojených s vedrem. Zhruba 9 600 případů připadlo na jeden týden na konci června. Pro srovnání institut za rok 2018 odhadl 8 900 takových úmrtí, zatímco v některých jiných letech, například v roce 2016, šlo o dva tisíce nebo méně. Rozdíly podle něj odpovídají různé intenzitě jednotlivých vln veder.
Číslo 14 tisíc není prostým součtem úmrtních listů, ale statistickým odhadem, který porovnává úmrtnost s průběhem teplot.
Horko bývá jako přímá příčina smrti uvedeno například při úpalu, většina případů však vzniká kombinací tepelné zátěže a dřívějších zdravotních potíží. Bývalý německý ministr zdravotnictví Karl Lauterbach proto upozornil, že skutečný počet může být ještě vyšší, protože metodiku institutu považuje za konzervativní.
Také údaje z dalších zemí používají odlišné ukazatele. Španělský institut veřejného zdraví od 1. června evidoval téměř 4 500 úmrtí spojených s vedrem, zatímco francouzské úřady za stejné období uvedly více než 7 300 nadměrných úmrtí. Tyto kategorie proto nelze automaticky chápat jako totožné přímé počty obětí horka.
Po zveřejnění dat sílí tlak na úpravu budov a zákonů
Ministři německé sociální demokracie SPD tento týden vyzvali k zakotvení adaptace na změnu klimatu a ochrany přírody do ústavy. Strana je menším koaličním partnerem konzervativců kancléře Friedricha Merze. Ministr životního prostředí Carsten Schneider uvedl, že nynější právní rámec omezuje možnosti jeho resortu pomáhat spolkovým zemím a obcím.
Návrhy počítají také se změnami pravidel územního plánování, stavebních předpisů a pracovního práva pro práci za vysokých teplot. Nejde tedy pouze o zdravotnickou reakci: v praxi by takové úpravy mohly ovlivnit podobu budov, veřejných prostor i povinnosti zaměstnavatelů během veder.
Německé sdružení měst a obcí už dříve vyčíslilo minimální investiční potřebu nemocnic a pečovatelských zařízení na 20 miliard eur, tedy přibližně 500 miliard korun. Jeho prezident Ralph Spiegler požaduje klimatizaci pro pacienty i zdravotnický personál a zvláštní pozornost domovům pro seniory. Lauterbach zároveň upozornil, že zadlužené obce potřebná opatření samy financovat nedokážou.
Nová statistika tak mění debatu o vedrech z otázky krátkodobé pomoci na spor o dlouhodobé financování a pravidla pro celé Německo.
