Ochrana českého vzdušného prostoru a doplnění vojáků patří k prioritám nové koncepce armády do roku 2040, kterou v pondělí schválila vláda Andreje Babiše (ANO). Dokument počítá s 32 tisíci profesionálních vojáků i vícevrstvou protidronovou obranou. Rozvoj však omezuje finanční rámec: do roku 2030 kabinet plánuje obranné výdaje na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu. Prezident Petr Pavel po osobní účasti na jednání varoval, že koncepce nezajistí splnění spojeneckých závazků ani připravenost na konflikt vyšší intenzity. Pro Česko tak zůstává podstatný rozdíl mezi popsanými potřebami armády a možnostmi jejich financování.
- Vláda schválila koncepci výstavby armády do roku 2040 i Dlouhodobý výhled pro obranu 2045.
- Koncepce počítá s 32 tisíci profesionálních vojáků a vícevrstvou protidronovou obranou.
- Výdaje na obranu mají podle vládního plánu překročit dvě procenta HDP až po roce 2030.
- Náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč upozornil na možné zpomalení výstavby střední brigády.
Vzdušná obrana má přednost, část projektů ale v plánu chybí
Protivzdušnou a protidronovou obranu označil premiér po jednání za nejvyšší prioritu. Stejný důraz klade na ochranu před vzdušnými hrozbami náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč, podle něhož právě nebezpečí ze vzduchu představuje pro Česko největší riziko.
Cílová podoba armády zahrnuje schopnost ničit vzdušné hrozby dlouhého, středního i krátkého dosahu. Podle Novinek však koncepce do roku 2035 neplánuje projekty protivzdušné obrany středního a dlouhodobého dosahu ani obrany proti balistickým střelám.
Hlaváč uvedl, že se jedná o pořízení izraelského systému krátkého až středního dosahu SPYDER-all-in-one. Zároveň upozornil vládu, že připravované výrazné nákupy musí mít finanční krytí.
Schválení koncepce samo o sobě neznamená pořízení techniky: strategický dokument určuje směr, zatímco uskutečnění nákupů závisí na rozpočtech a jednotlivých rozhodnutích.
Rozpočtový rámec může zpomalit závazek vůči NATO
Dokument otevřeně popisuje nedostatky ve výzbroji, zásobách a infrastruktuře i mezery v protivzdušné obraně. Podle Novinek armáda zvládá plnit požadavky NATO jen ze třiceti procent.
Hlaváč varoval, že při zachování rozpočtu ministerstva obrany na dvou procentech HDP může zpomalit výstavba střední brigády, která patří k hlavním českým úkolům vůči Alianci. S vládou chce jednat o opatřeních, která by tomu zabránila. Požádal ji také, aby při příznivém vývoji ekonomiky zvážila navýšení armádního rozpočtu.
Oproti příslibu předchozí vlády Petra Fialy (ODS), která chtěla výdaje zvyšovat každoročně o 0,2 procentního bodu HDP až na 3,5 procenta, návrh ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) odsouvá růst nad dvě procenta za rok 2030.
Pro hodnocení koncepce tedy není rozhodující jen to, jakou armádu slibuje v roce 2040, ale také které schopnosti dokáže zajistit před tímto termínem.
Právě časový horizont kritizuje generál v záloze Miroslav Feix, který vedl tým připravující minulou koncepci. Podle něj dokument popisuje armádu potřebnou už během dvou až tří let. Oceňuje však otevřenost, s níž přiznává současné nedostatky.
Babiš požaduje alespoň tři tisíce nováčků ročně
Personální posílení zdůraznili premiér i ministr obrany. Babiš požaduje nábor nejméně tří tisíc nováčků ročně a uvedl, že letos se tuto hranici již podařilo naplnit. Zůna mezi cíli vyzdvihl doplnění kvalifikovaného personálu.
Samotný počet přijatých lidí ovšem není totéž co čistý růst armády: pro dosažení cílového stavu záleží také na odchodech a udržení vojáků ve službě. Nábor je tak nutné číst vedle konečného personálního cíle, nikoli jako jeho automatickou záruku.































