„Naučili Čechy jíst toast,“ hájil zmocněnec Pekárny Zelená louka Georgios Koulisianis výrobu, na kterou firma z holdingu Agrofert získala stomilionovou dotaci. Krajský soud v Praze začal v pondělí projednávat obžalobu samotné společnosti a dvou bývalých manažerů, Václava Šrámka a Michala Mikscheho. Firma i Šrámek vinu odmítli. Podle evropské pověřené státní zástupkyně Petry Vítkové však žádost o podporu obsahovala nepravdivé či hrubě zkreslené údaje: technologie prezentovaná jako jedinečná měla obdobu v německé pekárně patřící rovněž Agrofertu. Spor se tak soustředí na to, zda linka skutečně splňovala podmínky podpory inovací.
- Obžalobě čelí Pekárna Zelená louka a bývalí manažeři Václav Šrámek a Michal Miksche.
- Podle obžaloby způsobilo čerpání dotace škodu sto milionů korun.
- Ministerstvo průmyslu a obchodu rozhodlo v roce 2022 o odebrání dotace, stát ale peníze dosud nedostal zpět.
Firma hájí technologii i úspěch chleba na trhu
Právní zástupce pekárny Josef Bartončík odmítl, že by společnost při získávání dotace vědomě uváděla nepravdivé informace nebo zamlčovala podstatné skutečnosti. Podle něj se česká výrobní linka od německé liší. „Byly použity nejmodernější technologie,“ uvedl.
Koulisianis označil popis skutku v obžalobě za účelově zkreslený a plný polopravd a nepřesností. Na podporu firmy zmiňoval recepturu, technologii výroby i zdvojnásobení produkce. Argumentoval také tím, že si chléb přes deset let drží silné postavení na trhu a společnost odvedla státu na daních mnohem více peněz.
Někdejší předseda představenstva pekárny Šrámek při výpovědi podrobně vysvětloval výrobní postup. Uvedl, že při přípravě linky spolupracovali s pracovníky Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
„Šlo o novou technologickou linku v Česku, byli jsme první a nešlo o žádnou kopii,“ prohlásil Šrámek.
Druhý obžalovaný, bývalý provozní ředitel Penamu Miksche, původně usiloval o dohodu o vině a trestu. Jeho obhájkyně Petra Lamková ale v pondělí oznámila, že ji už uzavřít nechce. Rozhodnutí podle ní nesouvisí s nikým z obžalovaných a Miksche je učinil bez nátlaku advokátů.
Žalobkyně poukazuje na starší linku v Německu
Podle Vítkové obžalovaní věděli, že obdobná linka se stejným stylem pečení již fungovala ve společnosti Lieken AG v Německu. Také tato pekárna patřila do Agrofertu. Evropská kontrola zjistila, že tam technologie funguje od roku 2013.
Žalobkyně proto odmítá, že by český projekt mohl být v roce 2016 jedinečnou technologií založenou na výzkumu. Obžalovaným vytkla rovněž absenci vlastního výzkumu či vývoje, který by mohl jedinečnost linky doložit.
Žádost o dotaci firma podala v roce 2016 z operačního programu spravovaného ministerstvem průmyslu a obchodu. Linka měla stát 617 milionů korun. Společnost tvrdila, že díky výzkumu a dosud nepoužitým technologiím bude vyrábět mnohem chutnější chléb. Stomilionovou podporu získala v roce 2018.
Evropská unie dotaci neproplatila, stát čeká na vrácení
Výhrady k projektu měla také Evropská komise, podle níž linka nebyla inovativní, ačkoli peníze pocházely z programu na inovace. Evropská unie proto České republice dotaci neproplatila. Ministerstvo v roce 2022 rozhodlo o jejím odebrání, peníze však stát od Agrofertu dosud nedostal.
Obžalobu zpochybnil i premiér Andrej Babiš, zakladatel Agrofertu, který stíhání označil za účelové. Šrámkovi a Mikschemu v případě uznání viny hrozí až deset let vězení. Společnost může dostat peněžitý trest až 50 milionů korun a patnáctiletý zákaz přijímání dotací.































