Teplotní senzor bez baterie a bez napájecího kabelu dokáže fungovat díky energii získávané z okolního elektrického vedení. Výzkumníci z Arkansaské univerzity a Michiganské univerzity předvedli systém, který pomocí grafenové cívky zachycuje energii proměnlivého magnetického pole a ukládá ji do kondenzátorů. Podle týmu se zásoba energie doplňuje rychleji, než ji mimořádně úsporný senzor spotřebovává. Zařízení tak může pokračovat v měření, dokud má v okolí dostatečný zdroj energie. Nejde však o univerzální bezdrátové napájení: potřebuje vhodné podmínky u vedení a při demonstraci mělo předem nabité kondenzátory.
- Systém využívá elektromagnetickou indukci k získávání energie z blízkého elektrického vedení.
- Získanou elektřinu ukládá do tří kondenzátorů, nikoli do dobíjecí baterie.
- Speciálně navržený teplotní senzor pracuje s příkonem v řádu nanowattů.
- Výzkumníci zatím neprokázali samostatný rozběh zařízení ze zcela vybitého stavu.
Grafenová cívka zachycuje energii magnetického pole
Základem zařízení je cívka z grafenu doplněná o ocelové jádro, které zlepšuje zachycování magnetického pole. Elektrický proud vytváří kolem vodiče magnetické pole; u střídavého proudu se jeho směr a síla průběžně mění. Ve Spojených státech, kde systém vznikl, má tento proud frekvenci 60 hertzů.
Po umístění cívky poblíž napájecího kabelu v ní proměnlivé pole indukuje nepatrné střídavé napětí. Jde o stejný základní princip elektromagnetické indukce, který využívají běžné transformátory a generátory. Samotný takto získaný signál ale k napájení senzoru nestačí: jeho napětí je příliš nízké a elektronika potřebuje stejnosměrný proud.
Výzkumníci proto přidali obvod založený na Cockcroftově–Waltonově násobiči napětí. Ten proud usměrňuje a postupně zvyšuje napětí na úroveň vhodnou pro elektroniku senzoru. Energii následně shromažďují tři kondenzátory.
Nízká spotřeba umožňuje měřit i po výpadku proudu
Ani po této úpravě systém neposkytuje dost energie pro běžnou elektroniku. Tým proto navrhl vlastní teplotní senzor s příkonem v řádu nanowattů, tedy miliardtin wattu. Právě jeho nízká spotřeba umožňuje, aby pomalé dobíjení kondenzátorů převyšovalo odběr.
Podle výzkumníků by uložená energie mohla udržet senzor v chodu nejméně 24 hodin po přerušení blízkého napájení, možná až týden.
Vynálezce grafenového zařízení profesor Paul Thibado vysvětluje, že cívka doplňuje náboj pomalu, ale stále rychleji, než jej senzor odebírá. Kondenzátory tak slouží nejen k průběžnému napájení, ale také jako zásoba pro dobu, kdy dostupné magnetické pole chybí.
Využití tým vidí u úsporných čidel, nikoli telefonů
Jednou z možných aplikací jsou průmyslové provozy s tisíci teplotních čidel sledujících stroje, potrubí a okolní prostředí. Takové senzory běžně potřebují napájecí kabely nebo baterie, které je nutné časem vyměnit. Předvedené řešení by mohlo tuto potřebu odstranit tam, kde je k dispozici dostatečně silné proměnlivé magnetické pole.
Samostatný start ze zcela vybitého stavu však tým zatím nepředvedl: před provozem byly kondenzátory nabity a procesor naprogramován.
Teplotní senzor zatím slouží jako demonstrace principu. Výzkumníci zvažují také další nízkopříkonová čidla například pro sledování výrobků, půdy, atmosféry nebo zdravotního stavu. Současně pracují na získávání energie z dalších zdrojů v prostředí s cílem vyvinout autonomní senzorové systémy využívající více zdrojů najednou. Studii publikoval časopis Journal of Vacuum Science and Technology.































