Spojené státy zadaly zakázky a související investice v celkové hodnotě 76,6 miliardy dolarů, tedy přibližně 1,65 bilionu korun, které zahrnují 14 nových ponorek i podporu jejich výroby. Spojené království v odděleném kroku oznámilo plán vložit 8,4 miliardy liber (9,8 miliardy eur, zhruba 240 miliard korun) do další fáze programu jaderných ponorek Dreadnought. Obě rozhodnutí ukazují, že objednávky samotných plavidel nestačí: vlády současně financují loděnice, zaměstnance a dodavatelské řetězce, bez nichž nelze dlouhodobé zbrojní programy plnit.
- Americký balík za 76,6 miliardy dolarů zahrnuje pět ponorek Columbia a devět plavidel Virginia Block VI.
- Zakázky získaly společnosti General Dynamics Electric Boat a Huntington Ingalls Industries.
- Británie chce investovat 8,4 miliardy liber do programu čtyř ponorek třídy Dreadnought.
- První britská ponorka HMS Dreadnought má být připravena vstoupit do služby na začátku 30. let.
Americké zakázky spojují ponorky s modernizací loděnic
Z americké částky připadá přibližně 30 miliard dolarů na pět ponorek třídy Columbia a kolem 42 miliard dolarů na devět útočných ponorek Virginia Block VI. Celkových 76,6 miliardy dolarů zahrnuje také výdaje na infrastrukturu a modernizaci loděnic, pracovní sílu a dodavatelské řetězce.
Ministerstvo obrany upozornilo, že v oznámeném součtu jsou rovněž některé již dříve zadané investice. U programu Block VI jde mimo jiné o materiál s dlouhou dodací lhůtou, hromadné objednávky materiálu a dříve přidělené prostředky na zvýšení produktivity výrobců.
Pro americké námořnictvo to znamená zajištění souběžné výroby dvou odlišných kategorií ponorek: strategických plavidel Columbia s balistickými střelami a útočných ponorek Virginia.
Ředitel amerických ponorkových programů viceadmirál Robert Gaucher uvedl, že nepřetržitá výroba obou tříd má přinést dlouhodobou stabilitu průmyslové základně. Ponorky podle něj zároveň zůstanou součástí americké schopnosti odstrašovat protivníky a působit v oblastech, do nichž mají jiné síly omezený přístup.
Stálé objednávky mají loděnicím usnadnit nábor
Americké projekty stavby vojenských lodí se po několik let potýkají se zpožděními a překračováním nákladů, zvláště u hlavních ponorkových programů. Výrobci současně upozorňují, že nepředvídatelný rytmus objednávek komplikuje přijímání a udržení zaměstnanců i plánování investic do vybavení, technologii a výrobních systémů.
Potíže s pracovní silou se týkají náboru, mezd, školení, bydlení, zkušeností i udržení zaměstnanců. Námořnictvo a jeho průmysloví partneři proto investují do odměňování a benefitů a zkoumají také automatizaci některých částí výroby. Prezidenti loděnic Electric Boat a Newport News označili nové zakázky za jasnější signál budoucí poptávky, který může podpořit stabilnější nábor.
Washington vedle domácích investic hledá širší spolupráci s Japonskem a Jižní Koreou. Jihokorejské loděnice již provádějí více údržby na plavidlech amerického námořnictva.
Britský program má dovést Dreadnought k námořním zkouškám
Britská vláda pověřila společnost BAE Systems dodáním čtyř jaderně poháněných ponorek třídy Dreadnought, které mají být součástí britského jaderného odstrašení. Z nově oznámených 8,4 miliardy liber má BAE Systems získat 5,9 miliardy liber (6,9 miliardy eur, přibližně 168 miliard korun); zbývající prostředky mají směřovat do širšího dodavatelského řetězce.
Investice má pomoci prvnímu plavidlu HMS Dreadnought dokončit námořní zkoušky a připravit se na vstup do služby u Royal Navy na začátku 30. let. Vláda premiéra Andyho Burnhama uvedla, že program během příštího desetiletí podpoří 47 000 pracovních míst a učňovských pozic.
Británie vyčlenila na jaderné odstrašení během příštích čtyř let více než 63 miliard liber, tedy zhruba 1,8 bilionu korun.
Tento širší plán zahrnuje vedle třídy Dreadnought také nové útočné ponorky spojené s vojenským partnerstvím AUKUS mezi Británií, Austrálií a Spojenými státy. Pro evropské čtenáře je podstatné, že podobné programy nejsou jen nákupem vojenské techniky: jejich uskutečnění závisí na dlouhodobě dostupných kvalifikovaných pracovnících, výrobních kapacitách a stabilních objednávkách napříč celým dodavatelským řetězcem.
Měly by vlády při podobných programech klást větší důraz na počet nových ponorek, nebo na dlouhodobou kapacitu loděnic a jejich pracovní sílu?
